V zápase proti 1.HFK Olomouc B dokázal Zábřeh překvapit svého soupeře, který se nacházel před zápasem o devět příček výš v tabulce. Zábřeh dokázal zvítězit také díky trefě kapitána domácích Lukáše Oklešťka. S ním jsme pro vás udělali pozápasový rozhovor.
Lukáši, do zápasu jste nevstoupili zrovna s přesvědčujícím výkonem. Čím to bylo?
Myslím si, že soupeř na nás dobře nastoupil a nenechal nás vůbec rozehrát, takže jsme museli nakopávat, ale postupem času jsme ty nákopy si myslím začali zachytávat. Pak jsme se vyrovnali soupeři, jak v nábězích, tak i celkově to nebylo špatný. Druhou polovinu už jsme museli trochu zalízt, vedli jsme, soupeř vůbec nebyl špatný, ale myslím si, že jsme zaslouženě vyhráli.
Ve 13. minutě přišlo střídání Michala Sitty kvůli zranění. Jak velkou komplikací to bylo v reorganizaci rozestavení a stylu hry?
Byl to zásah hlavně v tom, že teď nemáme druhého útočníka, takže jsme to museli stáhnout na jednoho útočníka a pět záložníků. Bylo to komplikované v tom, že dopředu už nebyla taková podpora a museli jsme se více stahovat, nejsme takový útoční hráči a nakonec jsme se stím vyrovnali a zápas jsme zvládli.
Ve 30. minutě jste Lukáši vsítil první branku zápasu, která po nátlaku přišla jak z čistého nebe. Nakopla vás tato branka? Přece jen jste pak srovnali tempo se soupeřem.
Ten gól nám dodal více sebevědomí do útočné fáze. Je škoda, že jsme nepromněnili i další tutovky, jakou tam měl například Adam Švéda nebo Miroslav Žanda. Kdyby jsme třeba dali ten druhý gól dřív, tak by to pro nás bylo takové klidnější utkání. Pak zase v závěru si to zkomplikujem, protože dostaneme takový blbý gól. Ale myslím si, že jsme to uhráli a to je důležitý.
Po vstřelení druhé branky se rozhodčí šli poradit. Můžete nám říct o co šlo?
Já jsem se ptal na to pana hlavního a ten mi řekl, že pokud by stál hráč u gólmana tak by byl ofsajd. Hráč tam nebyl tak gól uznal.
