Zábřežští stolní hokejisté dokázali v sobotu 27. května vyhrát Mistrovství Českého svazu stolního hokeje družstev pod vedení velezkušeného hrajícího kapitána Martina Pelikána s kterým jsme pro vás udělali rozhovor o tom finálovém turnaji, ale také zhodnotil tuto sezónu.
Jak byste zhodnitil letošní sezónu?
Náš tým měl velice dobrou sezónu, kdy jsme měli v Grand Prix jednotlivců stříbrnou medaili a na mistrovství ČSSH jednotlivců jsme měli titul, čtvrté a páté místo. V soutěži družstev jsme získali v dlouhodobé soutěži Grand Prix první místo.
S jakým cílem zábřežský tým odjížděl na finále družstev?
Po takových to úspěších jsme do Vsetína odjížděli s tím, že chceme zvítězit a jakékoliv jiné umístění by bylo zklamáním pro celý tým, který po celý rok vykazoval opravdu skvělé výsledky. To jsme chtěli potvrdit a nakonec jsme to dokázali.
Jak se vybírali hráči pro tento finálový turnaj?
Výběr hráčů vyšel prakticky z Mistrovství Českého svazu. Naši jednnoznačnou jedničkou byl David Pelikán, co by trojnásobný mistr a o týmovou dvojku a trojku se podělili Josef Gába s Martinem Pelikánem, kteří skončili na mistrovství ČSSH na čtvrtém a pátém místě. Tuto trojici doplnil jako náhradník, ikdyž týmy nemusí mít náhradníka, protože se toto finále hraje jako soutěž třičlenných družstev, ale my jsme raději zvolili to, že s námi náhradník pojede. Takže jsme doplnili tým o Jana Černého.
Jak vypadaly zápasy se Střelicemi a poté s obhájcem titulu Vsetínem?
Odjížděli jsme do Vsetína jako papírový favorité avšak Vsetín měl při sobě domácí prostředí, vlastní stoly na které jsme nebyli zvyklí, takže se ten výkonostní rozdíl mezi nama snižoval. Ovšem na naší straně byl jeden důležitý fakt a to, že máme letité zkušenosti ze soutěže družstev, jež jsme i v tomto turnaji využili. Každé utkání se hraje na čtyři směny(kola), což je dohromady dvanáct zápasů.
Na první utkání jsme nastoupili proti Střelicím, jenže s nimi jsme měli takový menší kompleks z toho, že nás v minulém ročníku zaskočili v této soutěži a samozřejmě i letos chtěli s námi uhrát co nejlepší výsledek. Vynikající výkon podal jejich nejmladší hráč Jan Poštulka, který první tři zápasy vyhrál a před čtvrtou směnou byl stav vyrovnaný 3:3. Následoval poslední směna, kde jsme potřebovali alespoň jednou zvítězit a ve dvouch remizovat. Nakonec se nám to podařilo, když duo Pelikánu zvítězilo a ikdyž Josef Gába prohrál tak jsme zvítězili 5:4 a to byl nejlepší krok k našemu dalšímu utkání se Vsetínem abychom nastoupili ve větší pohodě. V dalším utkání, kde se potkal Vsetín se Střelicemi, prohrál Vsetín 3:6, tak matematika před posledním utkáním byla jednoznačná. Pokud vyhrajeme nebo remizujeme budeme první, pokud bychom prohráli tak bychom mohli být druzí nebo třetí a Střelice by byli mistry. Takže stouto matematikou jsme vstupovali do utkání jenže první kolo nám nevyšlo a prohráli jsme ho 1:2, což nás nijak nerozhodilo a ve druhém kole jsme potřebovali zastavit vítěznou sérii Vsetína a to se podařilo třemi remizami. To nám dodalo další sebevědomí do otočení tohoto nepříjemného stavu. Ve třetím kole jsme srovnali na 3:3 a rozhodovala poslední směna, která byla dosti celkem netypická z pohledu diváka, ale typická z pohledu hráče, který hraje soutěž družstev, kdy se hrálo na všech stolech nerozhodně a když na jednom stole se dostal hráč do vedení tak bylo všem jasné, že pokud nedostanem gól tak jsme mistři a když poté dal náš hráč na 2:0 bylo rozhodnuto.
Jaké jsou role v týmu?
V našem týmu jsou hráči rozdílných zkušeností, ale každý hráč má v tom utkání odlišné cíle. Samozřejmě naše týmová jednička Davida Pelikána, který v letošním roce zkompletoval zlatý hattrick na Mistrovství jednotlivců, měl za úkol získávat body z jednotlivých utkání. Od Josefa Gáby a Martina Pelikána se očekávaly neprohry případně využití jejich zkušeností k tomu aby se zvládli ty dvě utkání. Jan Černý, který s námi cestoval jako náhradník, musel také nastoupit na zápasy a měl své úkoly a to hlavně nahlodat svoji hrou případně výhrou sebevědomí favoritů, kteří v dalších zápasech nastupovali proti našim silnějším hráčům a už nebyli v takové sebejistotě.
Ještě mají všichni jeden význam a to je povzbuzovat spoluhráče a vytvářet při hře takovou pohodu aby každý hráč nastupoval ke svému utkání v klidu.
Jak byste ohodnotil hráče z pozice kapitána?
Já bych jednotlivé hráče nehodnotil tím, že třeba vyhrál čtyři zápasy a byl nejlepší hráč, protože v soutěži družstev se hraje o kolektivní výsledek a podle vývoje na ostatních stolech se snaží každý hráč uhrát takový výsledek aby byl výhodný pro tým. To znamená ne za každou cenu se snažit zvítězit, protože při této snaze může dojít třeba k vlastní brance nebo nahrání soupeřovi, jenž pak může lehce skórovat a to by mohlo poté uškodit celému týmu.
